Ozvěny dne
Moderátor (Jan Bumba):
Neměl to být zádrhel na cestě k definitivní ratifikaci Lisabonské smlouvy, ale mohl by být - zdá se.
Německý ústavní soud, který se dokumentem zabýval na podnět skupiny euroskeptiků, vynesl nejednoznačný verdikt. Verdikt, který už předem označovala německá média za jeden z nejdůležitějších v historii soudu.
S podrobnostmi je ve studiu redaktor David Koubek.
Redaktor (David Koubek):
Hezký den. Na semaforu v Německu teď svítí Lisabonské smlouvě oranžová. Strážci německé ústavy sice rozhodli, že Lisabonská smlouva není v rozporu s německým základním zákonem, je to tedy ono očekávané "ano", ale - zelená se Lisabonské smlouvě rozsvítí až ve chvíli, kdy si německý parlament odhlasuje větší pravomoci v oblastech, kde spolurozhoduje s Evropskou unií.
To znamená v případě, kdy mají národní parlamenty pravomoci vyslovit se k nově přijímaným evropským normám.
Ústavní soud mimo jiné požaduje, aby všechny změny Lisabonské smlouvy formálně schvalovaly obě komory německého parlamentu. To má platit i v případě, že Evropská unie bude chtít rozšířit své pravomoci o vydávání trestních zákonů.
Němečtí zákonodárci schválili Lisabonskou smlouvu, respektive ten průvodní zákon k ní, už v květnu velkou většinou a německý prezident Horst Köhler ho zatím nepodepsal, protože čekal právě na rozhodnutí soudců v červených talárech, tedy ústavního soudu v Karlesrue.
Moderátor (Jan Bumba):
Davide, kdo se na ústavní soud v Německu obrátil a proč?
Redaktor (David Koubek):
Tak byly to tři subjekty, mezi nimi poslanci frakce post-komunistické strany Die Linke. Těm se například nelíbilo to, nebo namítali že, by mohla dát Lisabonská smlouva zelenou většímu zbrojení, nebo vojenským zásahům Evropské unie.
Pak to byl také konzervativní poslanec CSU Petr Gauwailer a také skupina soukromých osob, ekonomů a právníků.
Nelíbil se jim například princip většinového rozhodování a jedna z námitek byla také, že Lisabonská smlouva dává institucím v Bruselu nekontrolovatelnou moc a příliš oklešťuje německou suverenitu. Nicméně tyto námitky ústavní soudci odmítli.
Moderátor (Jan Bumba):
Dodává David Koubek, děkuji za informace. Připomeňme, že nové podání k ústavnímu soudu připravuje kvůli Lisabonské smlouvě i skupina českých senátorů.
Jeden z nich dostane slovo za malou chvíli. Nejprve pohled právníka. Jiří Georgiev působí v českém senátu jako konzultant Výboru pro záležitosti Evropské unie. Dobré poledne.
Host (Jiří Georgiev, působící v českém senátu jako konzultant Výboru pro záležitosti Evropské unie):
Dobré poledne, dobrý den.
Moderátor (Jan Bumba):
Je tu tedy rozpor v tom, k čemu dospěl německý ústavní soud?
Host (Jiří Georgiev, působící v českém senátu jako konzultant Výboru pro záležitosti Evropské unie):
Rozpor bych tam nenalézal, musíme si uvědomit, že ta německá konstrukce je trošku odlišná od té české, oni jednoduše souhlasili s tím, že Lisabonská smlouva tak, jak je inkorporována do německého práva, je v souladu s německou ústavou, ovšem je zapotřebí posílit postavení národních parlamentů jakožto orgánů, dodávajících Evropské unii legitimitu.
Moderátor (Jan Bumba):
Proč je tam tedy to "ale" - že je potřeba posílit pravomoci národního parlamentu.
Host (Jiří Georgiev, působící v českém senátu jako konzultant Výboru pro záležitosti Evropské unie):
To rozhodnutí odpovídá poměrně jednoznačně - pokud neexistuje evropský lid, který dodává společenství legitimitu, musejí to být národní parlamenty, které si uchovávají dostatečné kontrolní pravomoci vůči rozhodování orgánů Evropské unie.
Moderátor (Jan Bumba):
Je - Lisabonská smlouva jako taková tedy podle německého ústavního soudu - s tou žádný problém není - je potřeba něco změnit na německé půdě?
Host (Jiří Georgiev, působící v českém senátu jako konzultant Výboru pro záležitosti Evropské unie):
Je potřeba něco změnit na německé půdě, je zapotřebí učinit obdobný krok, jako již učinila Velká Británie, Irsko, ale také Česká republika a to zavést institut, teď to řeknu zjednodušeně - vázaného mandátu, který některá rozhodnutí na evropské úrovni, která se dotýkají přenosu kompetencí mezi členskými státy a Evropskou unií budou vázána na souhlas národních parlamentů. Respektive v tomto konkrétním případě bundestagu a bundesraatu.
Moderátor (Jan Bumba):
Česká republika už tento vázaný mandát, tu "prováděcí vyhlášku" má a přijala ji?
Host (Jiří Georgiev, působící v českém senátu jako konzultant Výboru pro záležitosti Evropské unie):
Česká republika tuto prováděcí úpravu, která je zakotvena v jednacích řádech poslanecké sněmovny a senátu má, v poměrně krátké době byl tento vázaný mandát, který se týká takzvaných "přechodových klauzulí" a "klauzule flexibility" v našem právním řádu zakotven.
Moderátor (Jan Bumba):
Co ten německý verdikt znamená pro další osud Lisabonské smlouvy a především pro harmonogram její ratifikace?
Host (Jiří Georgiev, působící v českém senátu jako konzultant Výboru pro záležitosti Evropské unie):
Tak lze předpokládat, jak ostatně z rozhodnutí spolkového ústavního soudu vyplývá, že před uložením ratifikační listiny pro Spolkovou republiku Německo je nezbytné, aby byla posílena práva národních parlamentů, jinými slovy aby byl novelizován takzvaný "doprovodný zákon", kterým se posilují práva národních parlamentů, což může znamenat, že několik dalších měsíců bude spolkový sněm o této záležitosti jednat.
Moderátor (Jan Bumba):
Jiří Georgiev, právní poradce senátního výboru pro evropské záležitosti, děkujeme za rozhovor. Nashledanou.
Host (Jiří Georgiev, působící v českém senátu jako konzultant Výboru pro záležitosti Evropské unie):
Děkuji, nashledanou.
Moderátor (Jan Bumba):
Na druhé lince je senátor ODS Jaroslav Kubera. Dobré poledne i vám.
Host (Jaroslav Kubera, senátor ODS):
Dobré poledne.
Moderátor (Jan Bumba):
Pane senátore, vy patříte k těm členům senátu, kteří se chtějí kvůli Lisabonské smlouvě obrátit na Ústavní soud. Jak se vám "líbí" dnešní výrok německého ústavního soudu?
Host (Jaroslav Kubera, senátor ODS):
Tak ono to rozhodnutí bylo očekávané stejně tak, jako bylo očekávané, že vysloví jisté výhrady. Ty výhrady se týkaly toho, co už říkal pan Georgiev - my to sice máme v jednacích řádech ošetřeno, ale senát podle mého názoru měl trvat na stykovém zákoně, to neudělal a bez ohledu na ten výsledek toho jednání německého ústavního soudu je skutečností, že proces ratifikace je jeden podvod za druhým.
Je známé, že chtěli přifařit ty výhody pro Irsko k přístupové smlouvě s Chorvatskem, aby nemusela být další ratifikace... Naši současní úřední představitelé tvrdí, že to, co se slíbilo Irům, není v rozporu s Lisabonskou smlouvou, že je to jenom výklad. To je protimluv, kdyby to nebylo v rozporu, tak by nebyly potřeba žádné další klausule.
Takže je to evidentní snaha za každou cenu prosadit vůli bruselských mocipánů proti vůli národních parlamentů.
A mimochodem - to, co si teď bude Bundestag dávat do svého doprovodného zákona, ono to stejně nemá žádný valný vliv na to unijní jednání, protože ta obrana, ty oranžové karty, nebo žluté karty, které mají parlamenty - oni nemají červené. A kromě toho to mají tak složité, mají na to velice krátkou dobu a musí být taková většina těch parlamentů, aby mohly zvrátit rozhodnutí, že je to v praxi nerealizovatelné.
Moderátor (Jan Bumba):
Když, pane senátore, mluvíte o tom, že ratifikace je jeden podvod za druhým a že se tady prosazuje vůle bruselských byrokratů a tak dále myslíte, že k tomuto, jak říkáte, podvodu, se tedy teď připojil německý ústavní soud?
Host (Jaroslav Kubera, senátor ODS):
Ne, to ne. Tak silně bych to neřekl. On velice rozumě dal ty svoje výhrady, které jsou obdobné těm, které my máme, jak zmínil pan Georgiev, v těch jednacích řádech, ale samozřejmě i na ústavní soud v Německu byl vytvářen tlak. On to není tlak tak, jak my si mediálně představujeme, že je tam někdo ovlivňuje, ale samozřejmě i ten soud cítí tu velkou odpovědnost. Kdyby řekl ne, tak že to rozhodnutí bylo už dlouhodobě očekáváno, že bude takové, jaké je.
Stejně tak se ale očekávalo, že německý ústavní soud vysloví jisté výhrady. Pro mě potěšitelné je to, že se ten podpis zdrží, protože v Německu to není tak jednoduché, že se udělá přílepek k přílepku.
Tam se to bude projednávat zodpovědně a podle mě to nebude projednáno do doby, než má být irské referendum.
Moderátor (Jan Bumba):
Takže pro vás je potěšující už to, že se to zřejmě o několik měsíců odloží?
Host (Jaroslav Kubera, senátor ODS):
Ano, já jsem zvyklý mluvit na rovinu - pro mě je každá obstrukce v tomhle smyslu výhodná, protože já se té legislativy, bruselské, děsím, ale ještě více se děsím toho, jak se Evropa chová v té ekonomické krizi, to je něco naprosto úděsného. Je to jenom tištění eur, i v Americe tištění dolarů a ty konce budou podle mého názoru hrozné a bude dobře, když tohle skončí mírovou cestou.
Moderátor (Jan Bumba):
Poslední větu prosím, pane senátore - kdy podáte svojí stížnost k ústavnímu soudu?
Host (Jaroslav Kubera, senátor ODS):
Tak jak už řekl kolega Oberfaltzer, bude to někdy koncem srpna/začátkem září. My také nemáme nejmenší důvod pospíchat a teď jsme měli ještě komplikace s právníkem, který onemocněl, ale my nikam nepospícháme.
Moderátor (Jan Bumba):
Jaroslav Kubera, senátor za ODS. Děkuji i vám, nashledanou.
Host (Jaroslav Kubera, senátor ODS):
Hezké poledne vám i posluchačům.
Moderátor (Jan Bumba):
Ve studiu je náš komentátor Petr Nováček, dobré poledne, Petře.
Redaktor (Petr Nováček):
Hezký den.
Moderátor (Jan Bumba):
Takže - komu německý ústavní soud nahrál víc, pokud jde o ty dva tábory v Česku? Odpůrcům, nebo zastáncům Lisabonu?
Redaktor (Petr Nováček):
Nahrál samozřejmě těm, kteří - jako například pan senátor Kubera - takto předseda Ústavněprávního výboru senátu, reprezentant občanských demokratů, chtějí tu ratifikaci Lisabonské smlouvy oddálit.
To je také pan prezident republiky a pak, jak už bylo řečeno, skupina senátorů. Problém je v tom, že je to evidentní, ty pokusy o oddalování. Například před chvíli, Honzo, že jste se ptal pana senátora Kubery, kdy ona skupina senátorů se obrátí na Ústavní soud se svou stížností.
Moderátor (Jan Bumba):
Říkal, že nespěchá.
Redaktor (Petr Nováček):
Já už jsem to prosím slyšel na jaře a nejen já, že ta stížnost je víceméně připravena. To, že senátoři čekají až do poslední chvíle znamená, že než se tím pak Ústavní soud probere a vyjádří se k tomu - tím se opět nažene nějaký čas - ta záležitost navíc spadne do předvolební kampaně a může z toho být dost explozivní téma.
Na druhé straně otázka je do jaké míry mezinárodní politika vůbec a Lisabon zvláště, dokáží politické strany těm voličům předvést tak, aby to skutečně s voliči hnulo.
Něco je na argumentu, kterým se občas s prominutím ohání, prezident Klaus, že co se Lisabonu týče, nic o tom neměly politické strany ve volebních kampaních před volbami v roce 2006, takže teď mají možnost to tam mít.
Moderátor (Jan Bumba):
Myslíte, že se z toho verdiktu německého ústavního soudu dá něco usuzovat, pokud jde o ten očekávaný verdikt českého Ústavního soudu, až se na něj tedy obrátí ta skupina senátorů, jejímž členem je například pan Kubera?
Redaktor (Petr Nováček):
Ústavní soud Karlesruhe je jistě ctihodnou institucí s dlouholetou, abych tak řekl, praxí, váženou institucí, ale samozřejmě si nemyslím, že v Brně naši ústavní soudci vezmou jeho rozhodnutí a s prominutím přes kopírák ho určitým způsobem zpracují pro naše poměry.
Ale - u ústavního soudu Lisabonská smlouva už byla, jenom pravda některé části, je jich 5-6, ale byly to ty části stěžejní, abych řekl upřímně svůj dojem a také to, co jsem slyšel mezi právnickou veřejností, nedovedu si dost dobře představit, když při tom prvním projednávání Lisabonské smlouvy ústavní soud dospěl k závěru, že není v rozporu s českým ústavním pořádkem, že by při nějakých dalších projednáváních mohl dojít k závěru opačnému. To znamená, že by shledal její rozpor s Ústavou.
Proto si myslím, že to všechno, co nastane, jistě nastat musí. Senátoři mají to právo se na Ústavní soud obrátit, pak ještě se na něj může obrátit prezident republiky - mimochodem někteří říkají "pane prezidente, chcete-li věc zdržovat, obraťte se na Ústavní soud, přímo - ale venkoncem mám za to, že nakonec ta věc Ústavním soudem samozřejmě projde a že bude opět jen na prezidentu republiky, kdy Lisabonskou smlouvu bude ratifikovat.
Tam ovšem může nastat vážný problém, pokud prezident republiky by nechtěl, protože na jedné straně bude vůle prezidenta republiky a na druhé straně souhlas obou komor parlamentu České republiky, z jehož autority - toho parlamentu - je mimochodem odvozena prezidentská moc.
Moderátor (Jan Bumba):
Kdybychom to měli jen velmi, velmi stručně, shrnout - ze strany odpůrců Lisabonské smlouvy v České republice se teď tedy dá očekávat, řekněme, zdržovací taktika?
Redaktor (Petr Nováček):
Určitě, zdržovací taktika. Asi téměř určitě má pravdu pan senátor Kubera, že se nedočkáme nějakého pokroku z naší strany dříve, než po irském referendu, které pokud vím je plánováno na říjen.
Moderátor (Jan Bumba):
Komentátor Radiožurnálu Petr Nováček, děkuji.
Redaktor (Petr Nováček):
Já také, nashledanou.
Radiožurnál
Petr Nečas: Chceme ulehčit živnostníkům Petr Nečas: Evropa chce "dluhovou brzdu", bude i ČSSD pro?