Jaroslav Kubera: homepage

Stát se montuje tam, kde nemá, a nepomáhá a nechrání tam, kde má

Miloš Zeman se nechal slyšet, že Andreje Babiše jmenuje premiérem, ať jsou okolnosti jakékoliv. Co ho k tomu podle vás vede?
Miloš Zeman je starý stratég, hraje simultánku na pěti šachovnicích najednou a jeho soupeři jeho kvalit nedosahují. Důvod je prozaický. Zeman chce, aby taková vláda vznikla, takže tlačí do kouta jak premiéra Babiše v demisi, tak sociální demokracii. V podstatě naznačuje: Klidně si to referendum udělejte, jak chcete, ta vláda stejně bude; a ti, kterým na tom záleží a mají být aktivními členy vlády, intenzivně pracují a objíždějí regiony a vykládají o tom, jak to pro ně bude výhodné.

Takže tlak, který může mít vliv i na referendum ČSSD?
Úplně do toho nevidím, protože tento pokus se jmenováním Babiše je poslední. Pak už nastupuje Ondráček, který by nejspíš jmenoval také Andreje Babiše. Ondráček je Ondráček, tvrdí, že by to udělal rozvážně, ale ono by mu nic jiného ani nezbylo. Jsem přesvědčen o tom, že Zemanův geniální tah by byl, kdyby premiérem jmenoval Petra Fialu jako šéfa druhé nejsilnější strany, protože tím by umožnil koalici ANO a ODS. Petr Fiala by pak neměl důvod nejít do takové koalice, protože by byl premiérem. Miloš Zeman je samozřejmě socialista, takže se to nestane. Ještě se to může zkomplikovat Pochem, ale už se hádají o někom jiném. Zrovna sleduji, jak všechno na dálnicích nefunguje a pan Ťok už řekl, že mu Babiš slíbil, že bude ministrem znovu, aby je dodělal.
 
Určitě jste zaznamenal rozruch kolem brněnského divadelního představení Naše násilí, vaše násilí týkající se křesťanů. Jsou to věci, které jsou přes čáru, nebo je stále máme respektovat jako svobodu slova?

Na tom je pikantní, že protestanti byli slušní lidé, tedy říkají si Slušní lidé, a chovali se velmi neslušně. Samozřejmě je v tom politika, protože oni podobně jako před časem jiný Brňan Hollan si chtějí udělat PR před komunálními volbami v Brně. Samozřejmě velkou řadu lidí obecně takové věci pohoršují, ale zajímavé je, že když byl časopis Charlie, politici byli při nich, ale časopis byl něco podobného jako ta hra. Nadsázka je nadsázka, ta se nemusí líbit a jaksi účast na takové hře není povinná. My jsme stále takoví vychovávači a divadelní hra je asi hodně na hraně, protože autor je takový, ale pokud to někoho popuzuje, nemusí na ni chodit. Jiná věc je, kdyby to dávala Česká televize s větším dosahem, což by mohlo vyvolat větší reakci. V brněnském divadélku je dosah minimální. Doba je už taková díky mediálním možnostem, že co bychom jindy vůbec nezaznamenali, dnes znamená aféru. Od maturity až po Babčenka, Skripala, udělá se obrovská kauza a vždy mě fascinuje, kolik máme zasvěcených komentátorů. Vůbec bych si takovou věc netroufl komentovat, když jsou v tom namočené zpravodajské služby, tak je pravda vždycky někde jinde, než se nám zdá. I prozrazení může být kamufláž.
 
Když jste narazil na tajné služby, nedá mi to se nezeptat právě na novináře Arkadije Babčenka, který se objevil živý po jeho údajné vraždě, a prý šlo o práci tajných služeb Ukrajiny?

Ta tajná služba se zachovala vysloveně amatérsky, protože tajná služba nevodí takového člověka před novináře. Také si v novinářské obci z celého světa vysloužili opovržení. Když je to tajné, tak to nikoho nevzrušuje, ale ve chvíli, kdy se tajné stane veřejným, bude to vždy vyvolávat pochybnosti. Tajnou službu velmi zpochybnilo amatérské provedení. To je ale nekomentovatelné, protože vůbec nevíme, co bylo smyslem a co bylo skutečné pozadí, může jít o vnitropolitický boj. Kim Čong-un před setkáním s Donaldem Trumpem vyměnil polovinu armády. Najednou z ničeho nic pět maníků zmizelo, do včerejška loajální hrdinové a kamarádi, a dnes ne. Spekulovat o důvodech nemůžeme, vůbec do toho nevidíme a někdy je lepší nevidět, protože ta věc nás nesmí zase tolik iritovat. Máme dost svých vlastních problémů a dělat experta na takové mezinárodně politické kauzy se necítím kompetentní. Ale kolik lidí to všechno komentovalo, to je neuvěřitelné.
 
Na to chci navázat. Skripal, Babčenko, údajně akty Ruska, pak přišlo vyhošťování ruských diplomatů, některé státy se přidaly, jiné nikoliv… Jak hodnotit takovou situaci a jak se chovat? Jsme příliš unáhlení?

Svět je příliš unáhlený obecně. Chová se naprosto iracionálně. Já rád mluvím v nadsázkách. Mě příjemně překvapilo, že princ Harry si vzal ženu, a ne chlapa. Za dvacet let to bude možná běžné. Svět se změnil do takové míry, že nevím, co je pravé, co je levé, co je lež a co pravda, a nedá se to ani zjistit. Jestli si někdo myslí, že to umí, tak neumí. V nadsázce bych řekl, že Novičok vymyslel na televizi Nova Vilém Čok, který při kurzu vaření pomíchal ingredience, ale okamžitě to vylil do záchodu, takže se vlastně nic nestalo. Jiná věc je, jak se chová prezident. My jako senátorský klub jsme ho vyzvali, aby se omezil v komentování. Komentování například výsledků tajných služeb není úplně správně, ale rozhodně to není na vlastizradu, tak možná na volbuzradu. Okamžitě vznikala inciativa odstoupení prezidenta za vlastizradu. To je absurdní, každý ústavní právník řekne, že je to nesmysl, ale dá se na tom dělat předvolební PR. Dlouhodobě to však nemá žádný význam. Jsme zase ve stejné situaci. Nenávist určité skupiny lidí k Václavu Havlovi, Václavu Klausovi, Miloši Zemanovi… ať bude šéfem kdokoliv, bude velká skupina nespokojená, když nezvítězí její kandidát. Pak je těžké soudit, co je z nenávisti a co je oprávněná kritika, když nejsou schopni se přes nenávist přenést.
Za pětadvacet let mě nic nevytočilo absolutně tolik jako GDPR. To je zvěrstvo zvěrstev a nejde o ochranu osobních dat, ta paradoxně nikoho nechrání. Byrokracie a souhlasy jsou kolem toho šílené, ale stejně chce každá aplikace přístup ke kontaktům, fotkám, e-mailům, ke všemu. Já jsem čekal, že právě tohle je smyslem ochrany, nikoliv, jestli se děti fotí na pionýrském táboře. Cílem mělo být, aby mne neotravovali, ale cookies mě neustále otravuje, nic se nezměnilo. My musíme všechno zamykat, jsme z toho zpovykaní, je to blázinec. Vyhodilo se třináct miliard, ale příčina je dávno, dávno pryč – kdy pouhých sedmnáct senátorů hlasovalo proti Lisabonské smlouvě. Kdyby totiž teď neplatila Lisabonská smlouva, tak žádné GDPR není, protože by bylo velmi snadno zavetované.
 
Tedy kvitujete tehdejší zdráhání Václava Klause Lisabonskou smlouvu podepsat, za což ho spousta lidí kritizovala…

..ano, kritizovali ho a mělo by se jim to připomenout. Teď mu i jeho odpůrci dávají za pravdu, protože na rozdíl od nich Klaus o věcech přemýšlí.
 
Tipuji, že na rozdíl od většiny z nich ji Václav Klaus tehdy celou četl…

Nejen to, on dokonce od těch politiků vymámil slib, že až se bude přijímat Chorvatsko, tak nám dají výjimku, což samozřejmě nesplnili, ale tam je ta příčina. A teď jsou podobné dvě události, kdy ministr vnitra řekl, že se podepsala v Marrákeši smlouva, která vlastně není smlouva a k ničemu nás nezavazuje. Proč se tedy podepisovala, když je o ničem? Prý je to jen rezoluce. Tak to začíná vždy, rezoluce, pak přijde směrnice a po ní přijde nařízení. Vše funguje salámovou metodou stejně jako zavírání marketů Bublanem o svátcích. Nejdříve zavře o některých svátcích, pak o všech a nakonec v neděli. Když dělali anketu mezi lidmi, reagovali, ať je raději zavřeno stále, protože se to nedá pamatovat. Dostane lidi do rohu a místo, aby mu řekli: jdi do hajzlu, ať si zavřou, jak chtějí, co jim do toho máš co kecat, nakonec podlehnou tlaku. Ať je raději zavřeno pořád, bude alespoň pokoj. Nejpikantnější na tom je pozapomenutí obhajovatelů, že prvního máje bude otevřeno. Zaměstnanci šli místo do průvodu za vyšší mzdy do práce. Tady je vidět stupidnost těch blbů. My už ani nevíme, kolik ústavních stížností jsme podali. Od odevzdávání prošlých potravin do potravinových bank, když si nimi nevědí rady a hrozí rozkradení, přes dotace, které křiví finance, charaktery a všechno až po padesátimiliardový schodek rozpočtu v největším boomu, jaký Česká republika dříve nezažila. A oni chystají rozpočet s padesátimiliardovým schodkem. To normální rozum nebere. Já se nedivím, protože na to, co naslibovali, už stejně nebudou mít peníze. Doktoři a sestry nedostanou tolik, jak říkali, zjistí se, že na to nebudou finance, protože nebude stále takhle dobře. Krize přijde dříve, nebo později.
 
Sociolog Daniel Prokop publikoval nedávno studii, dle které dorostla do věku 50 let života generace, která sice uvítala listopad 89, ale nyní volí Babiše a Zemana, protože je systémem zklamaná. Ti liberálnější nerozumí tomu, proč Češi, jež se mají celkem dobře, podporují takzvané populisty jako Zeman či Okamura a slyší na sliby Andreje Babiše, že se o ně postará. Čím to je? Dezinformačními kampaněmi, nebo českou národní povahou?

To je úplně prozaické. Obecné pravidlo je, že lidé mají obecně rádi dárky. Každý rád na Vánoce, narozeniny dostane dárek. A některé dárky jsou Danajské, každý ví, co to znamená, a tohle je jeden z nich. Já vždycky říkám dobré stravenky, kdyby je zrušili, byla by málem revoluce, a přitom lidé neslyší, že aby mohli někomu dát padesátikorunovou stravenku, musí nejdříve sto korun předtím někomu ukradnout. Typický příklad a novinka: Asi budeme platit alimenty za nehodné tatínky, protože stát nám sice nemluví do života tam, kde nemá, ale není absolutně schopen zajistit, co je jeho povinnost: když někdo má dítě a nestará se o něj, bude na něj platit. A protože stát je příliš korektní a neumí použít poněkud dramatičtější metody, jak tatínka donutit, tak to za něj zaplatíme my. Přijmeme zákon, stát ví, že nikdy nebude schopen peníze z tatínka vymoci z různých důvodů, třeba proto, že je zrovna zavřený a tam si nevydělá. Zrovna stát neumí vymoci pokuty, ale přitom je stále zvyšuje.
Jinými slovy stát se montuje tam, kde nemá, a nepomáhá a nechrání tam, kde má. Typický příběh je úsekové měření na dálnicích, které rakouský ústavní soud nedávno zakázal, protože je protiústavní. U nás mi nikdo nechce odpovědět na otázku, podle jakého zákona se měří úsekově. Nic takového v zákoně není, ale pokud nikdo neprotestuje, tak proč ne? Nedávají se body, v Praze i jinde, když zaplatíte hned, nedostanete žádné body. Ukazuje se, že bodový systém je na dvě věci a samozřejmě jde o prachy. Proto mým budoucím tématem je: nahradit kulatá razítka hranatými razítky, protože kdekdo má kulatá razítka, a to znamená, že když se špatně vyspí, nejede přes to vlak. Hranaté razítko znamená, že když něco zakáže, musí to obhájit, nikoliv zákaz památkáře určitých typů oken bez obhajoby. S kulatým razítkem je pánem, a když má kulaté razítko na 26 institucí, nedivme se, proč jde všechno pomalu.
 
Co ještě vás v poslední době nepříjemně překvapilo?

Ředitel pražského letiště udělal k prvnímu květnu neuvěřitelné opatření, zrušil šílené telefonní kuřácké budky, kde se tlačily davy kouření chtivých turistů, a vyhnal kuřáky před letiště. Trest za kouření je, že odbavený kuřák vyjde ven a pak musí znovu absolvovat potupnou proceduru sundávání bot a kontroly po každé cigaretě. To je jenom zloba, tady nejde o zdraví. Je to zlý člověk, nic jiného. Povídánky paní Králíkové o tom, jak je to v Irsku a kdekoliv jinde, s těmi mám osobní zkušenost, na letištích mají kuřáci velmi dobré zázemí, takže jsou to povídky. A povídky ministra, jak klesl počet infarktů jen po roce zákona, to jsou bláboly, že se divím, že je může vypustit. Jaký zdravotní přínos má zákaz kouření, když jeho úředník vybíhá v mrazu na chodník na cigaretu a pak nepřijde do práce, protože je nemocný? Chtěl jsem se ho na to zeptat v televizní debatě, ale nakonec nemohl.
 
Rozhovor vyšel na serveru ParlamentíListy.cz.

www.parlamentnilisty.cz
 

Vloženo: 5. 6. 2018
Ohodnotit: 1 | 2 | 3 | 4 | 5, hodnoceno: 136x, známka: 2.7